Vykuřování v časech epidemií, kdysi a dnes

Vykuřování v časech epidemií, kdysi a dnes

Začnu u A, tedy u anděliky. Zvláštní to bylina. Jedná z mála s andělským jménem lat. Angelika archangelica. Její „spásný“ účinek prý prozradil mnichům archanděl Michael právě v dobách morových ran středověku. Používala se vnitřně a taky jako očistné, dnes bychom řekli dezinfekční, vykuřovadlo. Náhoda?

Chorobný vzduch morové rány vyhne se tomu, kdo má v ústech anděliku, tento spásný protilék.“ W. Coles, 1656

Vědecké důkazy moc nemáme, ale…

Bohužel k ověřeným výsledkům použití vykuřovadel není moc relevantních vědeckých zdrojů. Máme ale mnoho tisíciletí ověřeného použití lidstvem. A stále jsme tuhle kouřící techniku neopustili. Náhoda?

Po přečtení několika aktuálních článků a shlédnutí pořadů s renomovaným fytoterapeuty poznamenávám, že je velmi zajímavé, kde všude se staré bylinné rady shodují s moderním pohledem na věc.

Cist

Cist v květu. Foto: Renáta Helísková

Nově zmiňovaný například cist (lat. Cistus ladanifera) v podobě nálevu je starou známou antivirovou bylinou na podporu imunity a očistu. Jako éterický olej skvěle funguje na dětske virové nemoci. A jako vykuřovadlo známá pryskyřice labdanum? Získává se po tisíce let z tohoto keře, je citována v bibli, používala se pro očistu a duchovní povznesení od starověku…

O éterickém oleji z cistu, mém hodně oblíbeném, jsem psala tady…

Badyán

Nebo badyán, tinkturu z něhož doporučuje Milan Calábek na obranu proti viru Covid-19. Staré čínské léčitelství vykuřováním badyánu léčilo úporný kašel, problémy s dýcháním, pomáhalo uvolnění hlenů, očišťovalo prostory.

Více o vykuřování různých koření v jiném mém článku…

Vavřín

V článku z Tisserand Institute je zmiňován éterický olej z plodů vavřínu. Cituji z překladu od Ludmily Kotalíkové: „,Nejzajímavější‘ použitelná studie“ je in vitro zkoumající SARS-CoV. Autoři uvádějí, že destilovaný olej extrahovaný z bobulí Laurus nobilis byl účinným virucidním přípravkem proti SARS-CoV (Loizzo et al 2008). Esenciální olej z vavřínových bobulí však není komerčně dostupný a esenciální olej z vavřínových listů neobsahuje stejné látky.“

A vavřínové listy i plody jsou tradičně jedním z nejčastějších vykuřovadel pro očistu všeho. A pozor, dokonce se používali k vykuřování moru.

Bylinkové speciality v dobách epidemie

Po morové epidemii v polovině 14.stol. vypracovaly italští univerzitní lékaři zásady na zpomalení šíření nemoci. Vycházím z článku historika Dominika Hunčagi z 19.3.2020. Na důležitém místě je právě vykuřování vonnými látkami a ochrana v podobě roušky plněné aromatickými bylinami. My si dnes vkládáme filtr s kapkou éterického oleje… Náhoda?

To jen pár zajímavostí na začátek. Pro lepší přehled jsem historií prověřená vykuřovadla rozdělila do několika skupin. Přidávám informace k tématu, které mi přišly důležité právě v současné době.

Staré dobré „naše“ byliny

  • Andělika
  • Bazalka – doporučuji jemnější variantu bazalku posvátnou tulsi, voní nádherně a můžete popíjet i čaj z ní, univerzální posilovač imunity a silně očistná bylinka, kterou na Východě vysazují u každého domu i chrámu na ochranu proti démonům.
  • Tymián – velmi dobrá volba pro dezinfekci prostoru, ne náhodou se s ním (v kombinaci s rozmarýnem a jalovcem) vykuřovali nemocnice ješte v první polovině 20.stol.
  • Rozmarýn
  • Šalvěj
  • Dobromysl – můj osobní tip, prostor vykuřovat, čaj pít, napomáhá zdraví i dobré mysli, voní krásně, chutná skvěle
  • Levandule
  • Pelyněk – jedna z našich nejsilnějších ochranných i očistných bylin, součást mnoha rituálů.
  • Yzop – Staří Izraelité používali yzop na lepru, jinak je jednou (spolu s tymiánem např.) z často a dávno zmiňovaných očistných vykuřovacích bylin
  • Rojovník – rostlina doby ledové, pradávná bylina severního pásma, skvělá na nachlazení, dýchací problémy, dezinfekci, v historii vykuřovaná proti černému kašli například, ale také na očistu při porodech.
  • Řebříček
  • Třezalka – jedna z nejsilnějších ochranných bylin, hlavně tedy proti bouřce a blesku.

Multifunkční a snadno dostupné koření

Koření nemá moc prokázaných antivirových účinků, ovšem antibakteriálně působí rozhodně a taky povzbuzuje (nejen trávicí trakt) a zlepšuje náladu. Což se dosti hodí i dnes! Jen u silně zahřívacích druhů (skořice, hřebíček) při vykuřování opatrně! Stačí miniaturní množství.

  • Vavřín alias bobkový list
  • Badyán
  • Hřebíček – v Číně se pálil na dezinfekci, působí antisepticky a mimo jiné fungoval jako lék na vzteklinu.
  • Skořice – ajurvéda zná univerzální léčivý vykuřovací prášek (kombinace s vavřínovými listy a kardamomem, vše rozdrceno na jemno), silně dezinfekční
  • Kasie (skořice čínská) – osobně mám její vůni k vykuřování raději než klasickou skořici
  • Černucha setá (někdy jako černý kmín) – tradiční východní očistné vykuřovadlo, v Evropě i proti temným silám

Jehličnany vždy a všude

Pryskyřice, dřevo, šišky, kůra a jehličí borovice vykazuje podobné, ale jemnější vlastnosti, než s jakými se setkáváme u smrku. Jako čistící a dezinfikující, odstraňující a otevírající, takto cítíme působení jemné, příjemné vůně v našem těle. Tam, kde smrk čistí a odstraňuje temné nálady v místnostech, cítíme, jak působení vykuřování borovice se v několika okamžicích mění smutek a melancholie v tichou radost a uklidnění. Duše se budí ze spánku smutku a opět nachází cestu k tělu, aby skrze ně vyjádřila radost a naději.“ René Strassmann, Umění uzdravovat pomocí stromů, 1994

  • Borovice, dostupnější už to nejde

    Jalovec – chcete z toho všeho jen jednu věc? Sáhněte po jalovcových bobulích! Není mnoho bylin s takovým příběhem, navíc krásně voní a je dostupný, skvělé je i dřevo, případně zelené jehličky, plody před použitím trochu nadrťte, lépe pak fungují.

  • Borovice – borovice je pradávným, uctívaným stromem, symbolem nesmrtelnosti a síly, k vykuřování se hodí pryskyřice, dřevo i jehličí. Stačí donést z lesa. Vůně dezinfikuje, ulevuje od kašle, tradičně se jako vykuřovadlo používá při chronických plicních potížích i jako ochrana proti temným silám. Z pryskyřice se získává terpentýnový olej, silné antiseptikum známé i v lékařském prostředí.
  • Smrk
  • Modřín
  • Jedle – hořící jedlovou větví se ve Skotsku 3x obcházela postel novorodičky s novorozencem na očistu i chranu. Zakoupíte luxusní tekutou pryskyřici kanadské jedle balzámové známou také kanadský balzám.

Duch jalovcového kouře zprostředkovává jako vůně ochranu a jistotu. Cítíme zjasňující a očišťující působení a získáváme jistou vnitřní stabilitu, neboť to jalovcový kouř nám též pomáhá cítit, jak nás země nese.“ René Strassmann, Umění uzdravovat pomocí stromů, 1994

Mocná síla pryskyřic

K dezinfekční síle stromových pryskyřic mám jednu velkou zajímavost. Možná víte, vnitřek mraveniště je přísně antiseptické prostředí, královna potřebuje mít absolutní čistotu. A jak to mravenečci zajistí? Před každým malým vchodem mají kousíček lesní pryskyřice a používají ho jako dezinfekční „rohožku“.

Sortiment (kromě našich jehličnanů, ty zmiňuji výše) je docela obrovský. Vybrala jsem ty, podle mého, nejužitečnější právě teď.

  • Kopaiva – na trhu v tekuté podobě, tradiční dezinfekční prostředek indiánských kultur
  • Benzoe – v dřívějším lékarenství známý roztok benzoe „divotvorný balzám“ s typickou „dezinfekční až nemocniční“ vůní, má významné antimikrobiální účinky i jako vykuřovadlo, navíc ulevuje při úporném kašli a dodává lepší náladu, kyselina benzoová (součást pryskyřice) je hodně důležitým konzervantem v potravinářství a kosmetice.
  • Jantar – ten bežně dostupný jantar je starý kolem 25 milionů let, to už je nějaký věk, často se o něm zniňuje, že urychluje uzdravování, také silně stimuluje imunitu a opravdu mocně dezinfikuje, pomáhá při všech plicních potížích, jeho „vůně“ ale samostatně není zrovna příjemná (tak nějak jako pálená guma), v mixu s kadidlem nebo benzoe ale zjemní a je to v pohodě.
  • Kadidlo – kadidlo jsem také nenašla jako antivirový činitel, nicméně jeho očistné a harmonizační působení je natolik „profláknuté“, že ho ani tady nemohu vynechat.
  • Guggul – pryskyřice jednoho z druhů myrhovníku známá v ajurvédě, tradičně používaná na dezinfekci, mírnění kašle, na tuberkulózu i tyfus.

Užívání jantarové tinktury jako pomoc jsem našla v článku od Evy Francové, kuchařky ze Svatojánu, mám užívám a vřele doporučuju. Ale to je zas na jiný článek.

Zajímá vás kadidlo? Mám o něm celý článek.

Z čeho vytvořit ideální vykuřovací směs?

  • Směs k očistě svatyně (Magické rostliny)

1 díl anděliky kořene, ½ dílu rozmarýnu, 2 díly kadidla

  • Vykuřovací směs z delfské věštírny

Plody vavřínu, myrha (nebo kadidlo). V dochované receptuře byla i semena blínu, silně psychoaktivní materiál, nedoporučuji!

  • Římské kadidlo podle Plínia 1.stol.n.l. (Dech draka)

Vavřín, snítka jalovce, sporýš, šalvěj, tymián

  • Léčivá směs (Magické rostliny)

2 díly jalovčinek, 1 díl listů vavřínu

  • Síla jehličnanů

1 díl dřevo jalovce, ½ dílu drcené plody jalovce, ½ dílu drcené suché borovicové pryskyřice

A nakonec renesanční pohled na vykuřování od Agrippy z Nettesheimu, byl lékařem, advokátem, teologem a alchymistou, pravá to renesanční osobnost.

Vykuřování, oběti a mastičkaření pronikly vším a otevřely brány částic a nebes, takže člověk skrze ně může vidět a poznat tajemství stvořitelů, věci nebes a všechno, co je nad nimi.

Zdroje:

  • Postoj.sk: Ako temný stredovek vypracoval postupy na spomalenie sirenia epidemie [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné z: https://www.postoj.sk/52722/ako-temny-stredovek-vypracoval-postupy-na-spomalenie-sirenia-epidemii
  • Tisserand Institute: Essential Oils Coronavirus [online]. 2020 [cit. 2020-03-22]. Dostupné z: https://tisserandinstitute.org/essential-oils-coronavirus
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • FRAWLEY, David a Vasant LAD. Rostliny v ájurvédě: ájurvédský průvodce léčením bylinami. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-623-x.
  • RÄTSCH, Christian. Vykuřovadla – Dech draka. Praha: Kořeny, 2016. ISBN 978-80-905766-8-1.
  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.
Sdílet